Květen 2013

UK: Nákupy, nákupy.

31. května 2013 v 21:59 | Else Michelle
V Anglii se toho dá nakoupit hodně. A ceny? Řeknu vám to takhle:
Oblečení, módní doplňky atd. = levný
Jídlo = drahý

Nejvíce obchodů najdete na Oxford Street. Nekonečně dlouhá ulice, plná stovky obchodů.
Měli jsme na to tři hodiny a to se nedalo. Ani ne do půlky jsem nedošla a už jsem se radši vrátila zpátky.

Asi nejoblíbenější obchod s oblečením ( a hlavně mega levný ) je PRIMARK.
Pokud pojedete do Londýna, tak povinně do Primarku! Legíny za 3 libry? Kraťasy za 5 liber? Bomba.


Například takový polštář seženete v Primarku za 3 libry ( 93 Kč ).


Takové kraťasy u nás seženete tak za 500 Kč. V Primarku je mají za 5 liber ( cca. 160 Kč ).

Můj celý nákup:
Polštář s knírkem - 3 libry
Modré kraťasy - 5 liber
Vínovo-fialové legíny - 3 libry
Jemný svetr - 6 liber
Tácek s britskou vlajkou- 99 pencí
Shaker s knírkem - 2.5 libry
2x pohledice 80 pencí
7 ks ponožek - 2.5 libry

Pak samozdřejmě Starbucks káva atd.

L.F.Stolarz - Modrá je barva nočních děsů (#1)

25. května 2013 v 18:55 | Else Michelle |  Knižní recenze

Počet stran: 200
Překladatelka: Olga Bártová
Rok vydání: 2009
Díl: první
Druhý díl: Bílá je barva kouzel

Stacey je taková neobyčejná holka, která se zajímá o různá kouzla a čáry.
Zdají se jí noční můry, které předpovídají děsivou budoucnost. Zvládne zachránit 'kamarádku' a její spolubydlící, kterym hrozí velké nebezpečí?


Můj názor: Ze začátku mě nějak moc nebavila, ale řekla jsem si, že třeba pak to bude lepší. A jsem ráda, že jsem to přečetla celé! Je to taková záhadná, strašidelná knížka. Musím říct, že jednu chvilku jsem z toho měla 'husí kůži'. Akorát bylo divné, že se hlavní hrdinka počůrávala. Třeba právě to, bylo tím důvodem, proč mě to ze začátku moc nebavilo. Ale pak jsem si zvykla a teď jsem z té knížky nadšená. Nepatří sice mezi mé nejoblíbenější, ale je skvělá. Dávám ji palec nahoru!

Photographs - London, United Kingdom

21. května 2013 v 20:10 | Else Michelle |  Photographs
Hodně z vás mi do komentářů psalo, ať sem přidám více fotek z Londýna. Tak, tady jsou.




UK: Kde jsem všude byla?

20. května 2013 v 17:17 | Else Michelle
1.den:
Den strávený v autobuse

Dlouhá cesta, která ubíhala strašně pomalu, ale nakonec jsme to zvládli. Užili jsme si to.
2.den:
- Westminster Abbey, House of Parlament, Big Ben, Downing Street, Trafalgar Square, Buckingham Palace, St. James's Park, Coven Garden, National Gallery, London Eye
- ubytování v rodinách

V autobuse jsem spala jen 15 minut a další den jsme navštívili všechny tyhle místa. Takže jakmile jsem se ubytovala v rodině, šla do sprchy a hned šla spát.
3.den:
- Canterbury - Canterburské katedrály, Canterbury Tales
- Leeds Castle - zámek, bludiště, muzeum

Zámek byl moc krásný. V bludišti jsme se s kámoškama ztratili a jakýsi Němci nám ukazovali cestu.
4.den:
- Stonehenge
- Salisbury
- Winchester

Stonehenge byl úžasný. Akorát zima, zima, zima.
5.den:
- Oxford - Christ Church College (místo filmování Harryho Pottera), Christ Church Catedral, High Street, Magdalen College, Saint Aldate's Street, Carfay Tower, Town Hall, Radcliff Camera, Clarendon Building
- Windsor - Windsor Castle

Oxford je úžasný. Viděli jsme tam spoustu zajímavých míst, kde se natáčel HP. Také jsme se prošli jídelnou.
6.den:
- Royal Albert Hall, Royal Albert Memortal, Hyde Park, Speaker's Corner, Marble Arch, Oxford Street, metro, Tower, St. Catherine, Tower Bridge, plavba lodí po Temži do Greenwiche, nultý poledník

Poslední den, všichni utahaní. Všichni se těšili do autobusu.
7.den:
Návrat domů!

Všichni byli tak utahaní, že skoro celou cestu spali.

Měla jsem na sobě 2 trička, 2 svetry, mikinu a bundu :DD

United Kingdom is amazing!

19. května 2013 v 15:26 | Else Michelle

Omlouvám se, že jsem nenapsala. Sice tam byla Wi-fi, ale byla na heslo. A paní, u které jsem bydlela, vůbec nevěděla. Takže jsem se na blog nedostala.

Bylo to tam parádní! Zamilovala jsem si anglický život. Žijí tam různé rasy lidí a ostatní to respektují. Lidé jsou v pohodě. A to se mi líbí. Žádný rasismus nebo tak. Já bydlela u jedné paní. Černoška, 45 let (?), 3 děti, dvouletá vnučka. Byla super. Pořád se smála. Akorát nám dávala prošlé jídlo - mléko, jogurty, cereálie. Ale nic se nám nestalo.

Tohle je jen takový informační článek, že jsem zde. Pokusím se udělat nějaké speciální články - o anglickém jídle, památkách, lidech, nakupování atd. Takže snad to někoho bude zajímat.





Necelé dva dny!

10. května 2013 v 15:16 | Else Michelle
Za dva dny v tuhle dobu budu sedět v autobuse. Budeme asi v Německu. Já ani nevím, jak jedeme. Jestli přes Německo, Belgii a Francii. Nebo jen Německo a Francie. Nebo i přes Rakousko. Nevím, nevím. Ale někde v tuhle dobu budeme. Možná, že ještě v Česku ( :D ).

Ve středu jsem se pomalu začala balit. Dala jsem si do kufru bundu a pak mi tam vlezla kočka a usnula. Nechtěla jsem ji budit, takže jsem se na balení vykašlala. Dneska se už musím aspoň z 80% sbalit. Protože zítra má taťka oslavu narozenin, tak budu dělat po dlouhé době zase koktejly, takže na balení nebudu mít čas.


Před půl rokem jsem si v Gatu koupila takovou visačku na kufr, kde je napsáno "Hands off". Z druhé strany je moje jméno, adresa a číslo na mobil. Před půl rokem jsem se nemohla dočkat, až pojedu do Londýna. A teď? Teď už zbývají jen necelé dva dny!

Včera jsem si vyrazila s kámoškou do města nakoupit nějaké to jídlo do autobusu. Nejraději bych si vzala zeleninu nebo ovoce, ale moc dobře by to nedopadlo. Takže jsem si vybírala nějaké ty zdravější sladkosti. A samozdřejmě můj oblíbený časopis "Dieta".

Jsem zvědavá na ty Bio čoko-kokosky.

Londýn se blíží.

8. května 2013 v 15:12 | Else Michelle
Nemůžu uvěřit, že už za čtyři dny jedu. Nedávno to bylo za půl roku a teď? Wow.

V pondělí jsme dostali lístečky, kde je adresa, kde budeme bydlet. Nemohla jsem se dočkat, až půjdu na Google mapy se podívat, jak vypadá můj baráček. A takhle vypadá:


Jsem zvědavá, jaká bude ta rodina.
Trochu se obávám, protože když jsem napsala jméno té paní do googlu, tak se mi tam ukázalo tohle:


Dobrý, to nějak (snad) přežiju ( :DD ).

Na balení je ještě čas, ale už se pomalu začnu balit. Jen pár věcí si dám do kufru, ať pak nezmatkuji.

Bye, bye.

Aprilynne Pike - Kouzlení (Křídla #2)

5. května 2013 v 10:54 | Else Michelle |  Knižní recenze

Počet stran: 368

Od chvíle, co se Laurel podařilo překazit trollům plán, uplynulo šest měsíců. Její rodiče zjistili pravdu, že Laurel je florela. Ví to i trollové a tak je Laurel ve větším nebezpečí. Chce-li Laurel ochránit svou rodinu a přátelé, musí strávit letní prázdniny v Avalonu - říše florel a florů. Tam zdokonaluje své dovednosti Podzimní florely. Laurel žije dva životy - jako florela a jako člověk. Má to velmi těžké a později zjistí, že nejde žít oba životy. Miluje Tamaniho nebo Davida? Má plno potíží v citech a ještě k tomu se začnou objevovat i trollové. Jak to Laurel všechno zvládne? Pro jaký život se rozhodne žít?



Můj názor: Ve srovnání s prvním dílem je tenhle díl více kouzelný. Ale nedá se říct, že by byl lepší. Mě se líbí oba díly stejně a nemůžu se dočkat, až začnu číst další díl. Laurel konečně zjistí, co vlastně chce. Také zdokonaluje své dovednosti Podzimní florely. Ze začátku jí to moc nejde, ale později se začne zlepšovat a zlepšovat. V knize se také objeví spousta nebezpečí.


Série:
Kouzlení (Křídla #2)
Osud (Křídla #4)

Carolyn Mackler - Země, můj zadek a další velký kulatý věci

4. května 2013 v 16:35 | Else Michelle |  Knižní recenze
Počet stran: 206
Překlad: Ivana Svobodová
Rok vydání: 2009
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Virginia je patnáctiletá holka, která to nemá moc lehké. Celá její rodina vypadá úžasně, jsou hubení, ale Virgina je jiná. Je tlustá a nemá moc velké sebevědomí. Virgina začne bojovat, začne něco ze sebou dělat. Chce být jako ostatní. Nic se ji ale nedaří. Jednoho dne sebere odvahu a koupí si letenku za svou kamarádkou. Tam se naučí žít! Nechá si udělat piercing do obočí, obarví si vlasy na fialovo a začne nosit konečně to, co vždycky chtěla. Ve škole se s ní začnou lidi bavit a Virgina založí školní časopis. I máma ji začne respektovat.
Knížka vás naučí, že nezáleží na vzhledu.

Můj názor: Jak jsem se k ní dostala? Kámoška měla o ni ve škole referát. A byla u nás ve třídě i překladatelka této knížky - Ivana Svobodová. Mě nezbývalo nic jinýho, než si knížku prostě přečíst. Z knížky jsem byla nadšená. Myslela jsem si, že prostě zhubne, ale nakonec to bylo jinak. A to mě překvapilo. Knížka je skvělá a doporučuji přečíst.